Masopustní veselí

 Abych tak pravdu řekl, co se týče ročníků 2010 a 2011, mám poněkud rozostřeno. Jen těžko skládám střípky jednotlivých událostí a skládám si je tak, aby dávaly smysl. Ano přátelé, skutečně to byly tak velké večírky. :-/

Masopustní veselí roku 2010 bylo zahájeno tradičními trhy, které se v duchu tradic opět nesly celé dopoledne. Množství stánků nabízejíc různé pochoutky, koření, či snad přímo ukázky postarších řemesel opět zaplnilo místo před kostelem sv. Václava. V pozdních dopoledních hodinách se pak stánky opět začaly uklízet, aby uvolnili místo masopustnímu průvodu.

Ten začal již tradiční cestou k panu starostovi s žádostí o klíč od města, abychom mohli zahájit bujaré oslavy. Průvod doplněn originálními maskami pak vyrazil přes město a jako každým rokem jsme se zastavili u několika pohostinných domácností, jenž nám nabídli něco z domácí pece či palírny. :) Ani letos jsme se nevyhnuli několika bizarním, skupinovým maskám. V čele průvodu se záhy objevila „sněhová vánice“ v podobě jednotlivých vloček, které nesly úžasné heslo: „Jsem sníh!! Do půlnoci poletuji, od půlnoci padám!“ (Snad autor oné průpovídky odpustí.) Vedle nich jsme ovšem byli ještě svědky posádky jamajského bobu, který se rozhodl během našeho veselí uspořádat první veřejnou sbírku na podporu prvního jamajského bobu, putujícího na ZOH do Calgary. :)) Nutno podotknout, že nejen tyto skupiny odcházeli k večeru z masopustního průvody značně posilněni alkoholem.

Vše mělo završit večerní merendou, která se konala v KD U Růže. I ta se nesla v přátelsky naladěném duchu, který byl navíc obohacen hodokvasem skupinky z poslední odolávající galské vesnice. Ani z této akce se tedy neodcházelo na 100% po svých. Akce to tedy byla více než vydařená.

Pro rok 2011 tomu mělo být nápodobně. Ranní trhy, jejichž návštěvnost byla tento rok poněkud slabší, (ó běda ti, ty zlořečená krize!), proběhly nečekaně klidně a v mžiku se přehoupli do slunného odpoledne, kdy se již většina z nás těšila na maškarní průvod.

Tuším, že za ono krásné počasí vděčíme samotnému pánu Slunce, který se objevil v popředí již při cestě na radnici a který si s sebou přivedl vlastní solární panely. Vedle této doslova rozzářené skupinky se z čistajasna objevila banda punkerů, po nichž převzala štafetu popelářská firma, která vše po maskách pečlivě poklidila. Nedílnou součástí každého veselí se již staly zástupci z řád zvířecí říše, jež byli tento rok vedeni příjemným párem turu domácího. Vše dodatečně ještě rozveselovala partička kašpárků a klaunů, až mnozí z nás čekali, kdy se snad objeví celý pověstný cirkus Humberto. :)) Celý tento veselý průvod proběhl městem jako uragán. Ne snad, že by po něm zůstaly takové škody, až na pár odpadlíků, kteří podlehli kouzlu alkoholických nápojů, spíše veškeré ono bujaré veselí zapříčinilo, že celé odpoledne uteklo jako voda a přehouplo se v potemnělý, ne však zamračený, večer.

Poprvé se večerní zábava přesunula do místní sokolovny, kde jsme byli po chvilce přivítáni velkolepým tanečním vystoupením, vedeného samotným mistrem Hugo Snavínem. Baletní předtančení nám ukázalo zcela modernizované pojetí všem dobře známého Labutího jezera. Poté následovaly hodiny nedočkavého čekání, které vyvrcholilo E-rotickým vystoupením tanečního dua Pomelo. I toto překvapení sklidilo veliký úspěch a zároveň bylo jakýmsi vyvrcholením celého večera.